KRIMINALITA
Kolik nám vlastně ukradli?Pracovníci z bezpečnostních agentur i majitelé obchodů ale často považují čísla průzkumů za nadsazená a v souvislosti s krádežemi hovoří o menších újmách. „Podle našich zkušeností se to většinou nedá objasnit, a tudíž patrně připadá na krádeže zhruba 15 procent ztrát,“ vysvětluje ředitel divize retailu společnosti ABL Petr Janovský.
Jednatel obchodního řetězce Globus pro Českou republiku Petr Vyhnálek k tomu dodává, že stačí, aby zaměstnanec neodepsal prošlé jogurty, a čísla najednou nesouhlasí.
„V každém případě je ale třeba dát si na zloděje pozor. Kdo tak neučiní, riskuje velké škody,“ konstatuje Vyhnálek. Zkušenosti má i z mateřské země Globusu, Německa. Ztráty obchodníků tam podle Centre for Retail Research představují pouze 1,1 procenta jejich obratu. „Neřekl bych, že se tam krade méně. Bude to přibližně stejné. Nezabezpečená prodejna bude čelit krádežím ve všech evropských státech,“ upozorňuje Vyhnálek.
Podle Petra Janovského se na krádeže v obchodech zaměřuje stále více organizovaných skupin. „Pro prodejny představují skutečné riziko. Jeden člověk, který si odnese jednu láhev alkoholu, žádný řetězec neohrozí. Skupina, která zboží z obchodu cíleně vynáší, je větší problém,“ přiznává Janovský. Jednotlivec si také většinou ohlídá cenu kradeného zboží. Nechce totiž překročit magickou hranici pěti tisíc korun, za níž už není krádež jen přestupkem.
Podle Libora Kytýra, mluvčího společnosti Ahold, která provozuje řetězce Hypernova a Albert, mají zloději oblíbené sezony. „Nejvíce krádeží zaznamenáváme vždy před vánočními a velikonočními svátky, kdy máme problémy i s nájezdy organizovaných gangů zlodějů,“ přibližuje. Cílem zlodějů je podle něho především elektronika, alkohol, kosmetika a oděvy.